

mnohém z nás je uložena trocha romantiky, touhy po dobrodružství, chuti poznávat nepoznané, snahy alespoň jedním okem se podívat za zrcadlo.
Každý z nás měl a má své oblíbené hrdiny a osobnosti, které kráčí, i nepoznaní, celým našim životem.
Každý z nás je jiný a přeci již celé generace znají Athose, Porthose, Aramise a d'Artagnana. Dumasovi Tři mušketýři v nás zanechali onu stopu dobrodružství, romantiky a šlechetnosti, kterou muž tak rád dá v šanc pro čest a spravedlnost, pro krásnou ženu.
Tam někde je, možná, původ českého fenoménu, historického šermu.
Tento pojem zdomácněl nejen na hradech a zámcích, ale i v divadlech, klubech a filmu.
Šermířská a divadelní společnost Rival z Písku vznikla v roce 1976. U jejího zrodu stáli Roman Čada a Roman Dědek Císařovský. K prvním členům souboru patří Vladimír Šindelář a také Josef Beneš, Petr Převrátil, Josef Koliha a Václav Leskovec, Mnozí z nich pracovali jen krátce, ale prvenství jim nelze upřít. Do dnešních dnů prošlo souborem přes čtyřicet členů. Mnozí z nich se stali uznávanými odborníky, již zmíněný Vladimír Šindelář, Bohumil Uher či Petr Nůsek. Poslední mohykán, který soubor založil a vydržel je Roman Čada.
Současné složení souboru je doplněno mladou generací, která pomalu, ale jistě přebírá pomyslné žezlo a štafetový kolík.
Tím symbolickým kolíkem jsou zcela jednoznačně lancknechti. Rivalové je jako první u nás zpracovali do divadelní podoby a jednoduše řečeno "dali je historickému šermu." Lancknechti se stali doménou Rivalů a štafetový kolík je nyní v těch správných rukou.
a dobu své existence vyprodukoval soubor celou řadu programů. Podílel se na natáčení historických filmů a seriálů, dokonce i opery (Sága rodu Fugarů, Princezna ze mlejna, Mlhy Avalonu Válka volů, Svatopluk ad.) spolupracoval s divadelními soubory, organizoval slavnosti, přehlídky, pracovní dílny a to jak u nás, tak i v mnoha zemích Evropy (Slovensko, Polsko, Německo, Holandsko, Švédsko, Rakousko, Velká Británie. Itálie). V prvních letech jsme hledali sami sebe a vlastní formu projevu. Od samého počátku jsme měli snahu o divadelní projev. Jako jiné souboru té doby jsme zkoušeli gotiku a baroko, ale velmi rychle nám učarovala renesance. Ta naše česká, rudolfínská a potom už to byl jen krůček k lancknechtům. Soubor vždy kladl a klade velký důraz na dobovost kostýmů, zbraní, šermu, zápasu, rekvizit a reálií ztvárněné doby. V každé době žili lidé se svými starostmi, radostmi, zvyky a obyčeji, které se mnohdy až tak moc neliší od těch našich. Právě osudy lidí se nám staly námětem jednotlivých scénářů. Pro soubor je typické, že pokud to jen trochu jde, naše souboje nekonči smrtí.
ejúspěšnější scénáře
Obrázky z renesančního Písku - zpracování starých příběhů obyvatel Písecka a to jak prostých lidí, tak šlechticů, měšťanů a řemeslníků. (nalezení starých příběhů V. Šindelář, scénář, režie R. Čada)
Toulky českou renesancí - konec 16. a začátek 17. století v Čechách s významnými událostmi, objevy a osobnostmi. (námět M. Švandrlík, scénář, režie R. Čada)
Jak se našla Félinka - klasická pohádka se ztracenou princeznou, čarodějem a Honzou. (scénář, režie R. Čada)
Osamělý rváč - se souhlasem M. V. Kratochvíla zpracována část jeho stejnojmenného románu o Heřmanu Kryštofovi, hraběti Ruswormovi. (scénář, režie R. Čada)
Dezertéři - útěk českých vojáků po bitvě u Mühlberku a návrat domů. Poprvé u nás zpracovaný námět lancknechtů, kteří jsou doménou Rivalů dodnes. Tento krok znamenal v pozdějších letech přechod mnoha skupin ke ztvárnění vojenského života lancknechtů. (scénář, režie R. Čada)
Lancknechti, aneb dělníci války - reálný, až naturalistický pohled mezi vojáky s jejich zákony, zvyklostmi, právy a tresty. (scénář, režie. Ing. P. Koza)
Svatá Magdalena - drama o vojácích, přátelství, zradě, touze po majetku a vztahu k bohu. (scénář, režie M. Pokorný)
Rivaloviny - první úspěšné zpracování historického šermu formou němé grotesky a prvky komedie dell' arte. Jako mnoho jiných grotesek si bere na mušku policajty. (scénář R. Čada, V. Měchura, režie V. Měchura)
Návrat golema – pohled na legendami opředeného nadlického pomocníka z lidského hlediska. Dvornost, hudba, tanec, alchymie, magie a tajemno rudolfínské Prahy. Vše živě. Hra s nejpočetnějším obsazením – Rival, Řez dřevem, Studio dell‘ atre (námět M. Pokorný, scénář K. Melenová, režie S. Kočvarová, S. Malinková, M. Pokorný)
Duše a tělo aneb Já chci muže – humorný a hlavně vtipný pohled na touhu jedné z žen. Chvílemi zamotané jako v červené knihovně. Živá hudba, piráti, tančící mniši, krásné ženy a nečekané rozuzlení. ( scénář F. Zborník, režie S. Kočvarová, S. Malinková, M. Pokorný)
tatistika
Říká se, že statistika je přesný součet nepřesných čísel. V mnoha rozhovorech a informacích o skupinách historického šermu lze číst kolik mají metrů šití a centimetrů jizev, kolik polámaných kostí, čepelí a podobně. Tady je naše statistika:
Vznik souboru: 1976
První představení: 1977
Počet představení: neevidováno
Počet členů: celkem 42, nejvíce 11, nejméně 5. Za členy počítáme i techniky.
Nejvzdálenější místo představení: Velká Británie - Jižní Wales, nebo Švédsko - Stockholm
Nejmladší člen: Petr "Študák" Nůsek - 14 let
Nejstarší člen: Roman Čada - více než padesát let
První spadlé kalhoty při představení: Petr "Študák" Nůsek - Český Krumlov
Nejhorší přebrat: Ivan Pechman - pět pokusů o vyslovení slova architekti. nakonec řekl "….ti lidi co staví baráky."
Nejveselejší přebrat: Petr "Študák" Nůsek - "….o svůj život budeš hrát s kastěm koťky!"
Počet úderů zbraní: 3.748.322
Počet nádechů a výdechů: 8.869.287
Počet stahů srdce: 4.158.456.892
Počet vypadaných vlasů: 368.123
Počet nabraných kil: 23
Počet zničených zbraní, kostýmů, rekvizit: celkem několik stovek